1. - 5. ročník (1991 - 1995)

 

5. ročník / 25. září - 1. října 1995

prezidentka Věra Rychterová

Za sedmero horami a sedmero řekami aneb Bylo - nebylo

názvy dnů: Osobo, ptám se Vás, nešly tudy děti? Jen dva prstíčky tam strčíme, hned zase půjdeme, Čichám, čichám člověčinu, Leží tam v oboře, nožky má nahoře, Od předení, panáčku,od předení, Jed´ jsem, sněd´ jsem, A jestli nezemřeli, žijí dodnes

Poprvé pohádkové informační centrum na nádvoří zámku.

Přehršel folklórních a divadelních vystoupení, řada souborů z Jičína, okolí i celé republiky, mnohé už poněkolikáté - Čtyřlístek, Lipka, Kanafaska, Jičíňáček, Lipka, Špalíček, Sedmikvítek a další, pěvecké sbory, divadelní soubory.

mezioborové kolokvium "Výchova k rytířství"

Jiří Suchý a Jitka Molavcová v kulturním domě, Jaroslav Nohavica v Biografu Český ráj

spřežení bílých samojedů (sdružení Samaritán) z Brna

pouliční divadla, folklorní vystoupení, regionální divadelní soubory, středověké trhy, kejklíři, hudci, vojenské ležení, historický průvod městem na zakončení


4. ročník / 26. září - 2. října 1994

prezident Petr Krupka

Zvony a zvonky

"Zvony a zvonky" je téma hudební a názvy dní zněly proto podle lidových písní Tluče bubeníček, Maličká su, Ovčáci, čtveráci, Kudy, kudy cestička? Muzikanti, co děláte, Nepudu domů...- a nakonec ta jičínská: Znám já jeden krásný zámek

Na Arkádovém nádvoří jičínského zámku zazněly v komponovaném pořadu zvony nejen z celého kraje - nejstarší známý zvon Petra ze Žlunic, rebelantské zvony z Rovenska, Železnice a Robous v souvisloti s bitvou z roku 1866, ale i ze vzdáleného partnerského města Jičína Wijk bij Duurstede.

Odtud také přijel sochař Stef Stokhof de Jong. Rozcvička a společné zpívání dětí na Valdštejnském náměstí, Duhový den s putováním, sportováním, kinem a galašou "Říďa, úča, školník, žáci, staraj se nám o legraci", odborné mezioborové kolokvium o psychologii dítěte jako každoročně, literární minisympózium o české pohádce. Koláče pro děti z Bosny.

J. Offenbach: Orfeus v podsvětí, koncert souboru Musica Bohemica, Pepa Nos, Josef Škvorecký.

Jaroslav Krček vyrábí s dětmi hudební nástroje.

A samozřejmě všechno ostatní.


 3. ročník / 27. září - 3. října 1993

prezident Radoval Sál

..k čemu tam ta slunečnice je?

Tento ročník členil programové dny podle věkových kategorií, po úvodním "Pojďte taky do pohádky" v pondělí pokračuje dnem pro nejmenší "S kočárkem a koloběžkou", pro školáky "VČŠR - Velká česká školácká revoluce", pro gymnazisty "Od primy k pracáku", pro studenty slovy studentské hymny "Gaudeamus igitur", sobota "Všichni míří k Ostromíři".

Vedle úvodního karnevalu a diskotéky a řady hudebních a divadelních bylo zajímavé celotýdenní sochařské sympozium pod patronací hořické kamenické školy i literárněvědné sympózium na téma vodníci a čerti. "Galašou před školou a za školou" - pořad v Kulturním domě s volbou Miss Ámos.

Mimořádné byly Krabicany nad Cidlinou, dětská urbanistická dílna na velkém nádvoří zámku. A také dětské sochařské sympózium.

Řada známých osobností na festivalu: přijela filmová režisérka V. Šimková-Plívová, koncert J. Hutky, K. Plíhala, autogramiáda Zdeňka Svěráka.

A pak byly samozřejmě pouliční divadla, tradiční řemesla a všechno, co patří k velké slávě.

A jak to bylo s těmi slunečnicemi? Lidé je vysazovali na nejrůznějších místech, v Jičíně i okolí.


2. ročník / 28. září - 4. října 1992

prezident Jaromír Gottlieb

Poprvé je stanoveno určité téma ročníku: podle J. A. Komenského "Ráj srdce", (v Jičíně vzniklo i stejnojmenné občanské sdružení), jemu odpovídaly i názvy jednotlivých dnů: Brána jazyků, Škola hrou, Listové do nebe, Obecné trojumění, Orbis pictus, Cesta světla a Divadlo veškerenstva věcí.

K pestrému programu patří Drakiáda, literární soutěž, vystoupení zahraničních hudebních (SUSA Itálie, Frankfurter Musikverein) a divadelních souborů (Mechels Jeugt Teater z Belgie) i folklorních souborů z města i kraje, koncert souboru Musica Bohemica a také Pavla Dobeše, besedy se spisovatelkou Marií Kubátovou, básníkem Jiřím Žáčkem, malířem Radkem Pilařem a herečkou Jiřinou Bohdalovou, kolokvium o právech dítěte s doc. Zdenkem Matějčkem i pohádkový vláček na okružní trase Jičín - Sobotka a Kopidlno a zpět do Jičína

Poprvé se nad městem rozzářil ohňostroj.


1. ročník / 30. září - 6. října 1991

prezident Jaroslav Veselý

Zrodila se erbovní slavnost města se vším, co k ní už bude tak či onak patřit i nadále. Symboly festivalu se stanou pohádkový oříšek s panoramatem města, drak na bráně, vstupu do pohádkového království, na níž jsou vyvěšeny pohádkové zákony vytvořené dětmi, zvonec a rohožka, na níž se příchozí očišťují od všeho zlého.

Rozmanitost pořadů odpovídá filozofii festivalu, kterou lze shrnout v požadavku na tvořivost a setkávání lidí přes věkové, názorové a geografické hranice, celková otevřenost koncepce umožňuje přicházet v každém dalším ročníku vždy s novými nápady.

Termín přelom září a října odpovídá jičínskému posvícení, dodržuje se do sedmého ročníku festivalu. Tomu odpovídá i rámec festivalu - pondělní průvod a bohatý víkendový program.

Vymyslely se názvy pro jednotlivé dny: Bylo, nebylo, Den vernisáží, Den vandrování, Den smíchu, Co dovedeš? Čtvrtkův a Pilařův Jičín, To je zlaté posvícení.

V průběhu týdne proběhla literární soutěž, přehlídka jičínských dětských souborů, výstavy dětských knih, hudební večer, malé divadelní formy, besedy a setkání s pohádkovými osobnostmi. Na programu se podíleli Marie Kubátová, Vladimír Škutina, Jaroslav Hutka a Radim Hladík, Radek Pilař, manželé Lhotákovi, Jan Suchl, Zdeněk Řehoř.

Patron festivalu

„Celý život se odvíjí od dětství.
A pokud máte krásné, hezké dětství,
tak nic nebrání tomu,
abyste měli krásný a hezký život.”

šupem nahoru