Jaký byl 28. ročník festivalu Jičín – město pohádky?
Festival nabídl mnoho pořadů a každému, kdo chtěl, přinesl zajímavé zážitky. Vydařil se navzdory tomu, že v prosinci roku 2017 překvapivě odstoupili všichni členové správní rady Nadačního fondu JMP včetně jejího předsedy. Přípravy festivalu tak nabraly výrazný časový skluz, který se podařilo odstranit jen nezměrným úsilím organizátorů a vynaložením mimořádných prostředků nadačního fondu. Nový pořadatelský tým tak čekal velmi náročný ročník. Všem, kteří se podíleli na přípravách a organizaci, proto patří velké poděkování. 28. ročník festivalu SE NEJENOM USKUTEČNIL, ALE I VYDAŘIL!
Měl záštitu hudebního skladatele Vadima Petrova a hejtmana Královéhradeckého kraje. Byla pro festival ctí a byla zavazující.
Festival začal tradičním průvodem, tradici nelze porušit. V čele si vykračoval Trautenberk se svojí čeládkou a patrona pohádkového města Jiřího Lábuse s purkmistryní si vedli mladí lesáci, studenti Lesnické školy v Trutnově. I malých Krakonošů v průvodu bylo habaděj, nechyběly ani další masky, ani muzika, pouze rozmístění kapel nebylo vhodné a mrzí nás to… ale ten pravý Krakonoš nikde. Až ze závojů mlhy za zvuků znělky Krkonošských pohádek se zjevil na pódiu, se všemi se přivítal, pan starosta předal klíč, trubači vyloudili fanfáry, zvoneček v rukou patrona se rozezněl, boží obloha se zamodrala jako pomněnky, slunce zářilo jako velká pampeliška – další ročník festivalu JMP byl zahájen.
Teď už víme, jaký byl, proto přijměte pár posbíraných drobných střípků… Byl pohádkový a byl trochu jiný. Vítali jsme sousedy z Krkonoš a Podkrkonoší. Mezi prvními to byli divadelníci z Úpice. Ti přivezli komickou zpěvohru Prodaná nevěsta. Sáhli totiž po projektu z hradeckého divadla Drak z osmdesátých let – a to divadelníků na slovo vzatých Miloslava Klímy, Jiřího Vyšohlída, Josefa Krofty a Petra Matáska. Masarykovo divadlo se sice nezaplnilo, škoda, ale ti, co přišli, odcházeli naprosto nadšeni. A věty, které jsme zaslechli mezi odcházejícími diváky jako: “ Šel bych na to ještě jednou“, nebo „škoda, že jsme nevzali děti“, nás upřímně potěšily. Krkonoše jsou však i nářečí a staré poudačky, ty přivezli z Vysokého nad Jizerou. Když poudali a zpívali na malém nádvoří, podávalo se kyselo. Chutnalo a jak! Jen se po něm zaprášilo. I to je festival Jičín – město pohádky, TRADICE - jejich připomenutí, oživení, udržení … Jak se na horách kdysi oblékali, to předvedl Spolek paní a dívek z Jilemnice,Vrchlabáci se souborem Horal přijeli Jičín pozdravit tancem, zpěvem, hudbou, nažehlenými kroji a v neděli pobavila kapela z Rokytnice nad Jizerou.
Krom dílen v centru města, kde materiál mizel pod rukama a perličky v Perličkových dílnách také, se zaplnila pódia školami, které i letos měly velký zájem vystupovat. Poprvé přijeli studenti Střední waldorfské školy ze Semil – jejich dřevořezání bylo zajímavou podívanou, zvláště když za pomoci dláta vznikal ze dřeva vítr, červánky či mlha. Zavítala opět Světluška se svým autobusem. Jičín byl jejich posledním zastavením a částka získaná v Jičíně patřila opět k nejvyšší získané v tomto roce, překročila sto tisíc a my sdílíme radost s nimi. Charitativní záležitostí bylo i šlapání na Oranžových kolech Nadace ČEZ. Šlapali návštěvníci, mezi nimi ponejvíce děti procházejících tříd, předháněly se, povzbuzovaly, bavilo je, jak jejich přičiněním přibývají kilometry a spolu s nimi se zvyšuje i získaná částka. Tentokrát Nadační fond JMP navrhl, aby šekem v částce 51 435 korun byla obdarována Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postižených.
Mezi místa příjemných lidských setkání patřila farská zahrada, kterou denně návštěvníci zaplnili, aby si poslechli vyprávění, čtení a připomněli osobnosti Podkrkonoší M. Kubátovou, B.Šimkovou, V. Plívovou Šimkovou a jejich dílo. V každém dni byli letos poprvé návštěvníkům představeni a předvedli se i malí „spisovatelé“, Honzík Vaníček z Jičína, Gabriela Jakoubková z Víchové n.J. a Ilonka Muzičková z Litoměřic. Obstáli, nápad bude realizován každoročně, kdy možnost k vystoupení dostanou další děti. Zmiňme i vedlejší program Jinčí čin, jeho akce byly letos hodně vyhledávanými a hojně navštívenými. Zlatý hřeb, chcete-li vrchol festivalu - tím byl jednoznačně koncert k poctě Vadima Petrova za účasti autora. Velké hudbě se dostalo úžasného provedení, autor byl nadšen, posluchači také. Ovace ve stoje byly poděkováním Symfonickému orchestru Základní umělecké školy Jičín. Křest pohádek „Český skřítek dobývá svět“ s písněmi V. Petrova byl příjemnou součástí slavnostního večera a autogramiáda jeho zakončením.
Přišla sobota, přinesla pěkné počasí, hodně diváků a zakončení festivalu. Krakonoš se loučí, purkmistryně vrací klíč a Trautenberk nabízí Krakonošovi usmíření. Ten váhá, ale podporován Jiřím Labusem nakonec podává Trautenberkovi ruku. Spustila kapela, poté ohňostroj. Na obojí čekaly na náměstí netrpělivé davy. Hudbu k ohňostroji z díla Vadima Petrova mistrně sestříhal ředitel ZŠ Bodláka a Pampelišky z Veliše. S prvními tóny, prvními výstřely přichází zklamání, ohňostroj z některých míst náměstí diváci nevidí, přecházejí, hledají vhodné místo, zklamán je i ohňostrůjce, který v Jičíně odpaluje poprvé. Kdo by nepamatoval květy vysoko na obloze a nádherné vodopády odpalované ze střechy zámku? V rámci bezpečnosti zámek již ale využívat nelze, doporučen je zámecký park. Co s tím do budoucna? Zrušit ohňostroj, změnit odpalovací místo? S tím si budou pořadatelé lámat hlavu v příštím ročníku.
A jsou tu nedělní dozvuky, nejklidnější pohodový den, který si v Jičíně užívalo kupodivu ještě hodně návštěvníků. Pozornosti okolí neunikl modrý historický autobus, rok výroby 1968. Odvážel zájemce na festivalový výlet na Dachova s pěší túrkou do Hořic. Překvapením byla ukázka stáčení trubiček a vlastnoručně stočená sladkost chutnala všem. Pohádka pro děti u Šalounova Krakonoše ve Smetanových sadech, cesta na Zvičinu s výhledem na Krkonoše a návrat do Jičína, kde právě končil poslední festivalový den.
Jičín 14. 10. 2018
Ing. Jana Radová
Nadační fond JMP, předseda správní rady
„Celý život se odvíjí od dětství.
A pokud máte krásné, hezké dětství,
tak nic nebrání tomu,
abyste měli krásný a hezký život.”
